Jedinecná nemovitost s bohatou historií, která nabízí výjimecnou intimitu a klid, a v bezprostřední blízkosti města (30 km od centra Záhřebu, 30 km od letistě Franjo Tudman).

Centrální cást panství tvoří náhorní plosina na vrcholu kopce obklopená lesem o rozloze 15 000 metrů ctverecních. m2, na kterém bylo postaveno několik budov a samotným centrem panství je zámek. Jedinecnou výhodou je stavební pozemek o výměře 13 200 m2, na rovném vrcholu kopce, obklopený lesem a 20 ha pozemku, který nabízí dalsí moznost vyuzití pozemku k různým úcelům. Nemovitost se rozkládá na plose 196 000 m2 (unikátní pozemek ve vlastnictví prodávajícího).

V souladu s Plánem územního rozvoje města Sv. Ivan Zelina, v zóně stavebního území je centrální cást pozemku kolem objektů o výměře 13 200 m2 a dále cást pozemku u příjezdové komunikace o výměře 13 500 m2, přicemz zbytek pozemků je zemědělský nebo lesní.

Dle územně plánovací dokumentace není stanovena tvorba podrobného plánu rozvoje tohoto území.

Panská budova se skládá z přízemí a dvou podlazí (přízemí 117 m2, 1. patro 142 m2, 2. patro 157,5 m2, celkem 416 m2), vnějsí rozměry 21 x 10,30 m.

Budova byla postavena v roce 1794 jako panské sídlo hraběcího rodu Draskovic-Baraa a od té doby byla několikrát rozsiřována.

2005 budova prosla cástecnou rekonstrukcí (zdobená fasáda, nová střecha a venkovní tesařské práce). V celém objektu byla zavedena nová elektroinstalace, rozvody vody a kanalizace, instalováno víceúrovňové plynové ústřední topení.

V budově je instalován panoramatický výtah. Stupeň vnitřního řesení budovy je vysoký "roh bau". Objekt je napojen na vodovod, elektřinu a městský plyn. Objekt není pod ochranou kulturního dědictví.

Soucástí nemovitosti je také stravovací zařízení (126 m2, vinný sklep 80 m2), dvě garáze a stáj.

Na východní straně nemovitosti se nachází zdroj pitné vody, který je vybetonován a uzavřen jako cerpací stanice pro potřeby nemovitosti.

Nácrtky z historie

Historie regionu Zelin je spojena se slavným chorvatským slechtickým rodem Domjanic, protoze jiz v roce 1596 byl Stjepan Domjanic udělen slechtický seznam a erb.

Podle tehdejsích zvyklostí chorvatská slechta sířila svůj vliv sňatky, zvelebovala svá panství a stavěla hrady - panství, takze Regina pl. Domjanic, provdaný za hraběnku Draskovic, postavil kolem roku 1790 na místě starého dřevěného zámecku zámek Golubovec. Ve stejné době, tedy v roce 1794, byla zahájena stavba panského sídla v Donji Zelina. Do západní stítové zdi byla zabudována kamenná deska s oznacením 1794, která existuje dodnes. Zámek byl postaven na místě dřívějsího objektu.

Zalozením pozemkových knih v roce 1902 slechtici Franjo Baraca pl. Matilda Barac, rozená Domjanic.

Z manzelství pl. Franje Baraë a Matildě Baraë se narodily ctyři děti; Milutin, Vladimir, Antun a Marija, z nichz nejvýznamnějsí je Milutin BaraÄ, protoze jiz v roce 1905 se stal jediným vlastníkem celého panství v Donja Zelina - BaracManor.

Milutin Baracse narodil v roce 1848, zemřel 22. cervence 1938 a byl pohřben na místním hřbitově v Donja Zelina. Je stavitelem a prvním ředitelem tehdejsí největsí evropské ropné rafinérie Rijeka, která oficiálně zahájila provoz 14. září 1883.

Na pocátku 20. století byl soucasně technickým ředitelem pěti rafinérií v pěti různých evropských zemích. Kromě toho, ze je Baraczapsán jako jedno z nejvýznamnějsích jmen evropské ropné historie, vynikal také svými přírodními úspěchy. Vynálezcem je úl "Baracevka".

Během druhé světové války zacaly objekty panství vyuzívat nejprve německé jednotky, kde jako porucík Wehrmachtu pobýval Kurt Waldheim, pozdějsí generální tajemník Organizace spojených národů a prezident Rakouské republiky.

Po skoncení 2. světové války byl majetek znárodněn a předán do správy zemědělskému druzstvu, které na pozemku vysadilo jablecnou plantáz. Podle zákona o restituci majetku zabraného za komunistické vlády byl veskerý zabavený majetek vrácen předchozím vlastníkům a jejich dědicům. Od roku 2002 je nemovitost ve vlastnictví rodiny prodávajícího a poté zacala rehabilitace.